Změna času není jen o tom, že se ručička na budíku posune o hodinu vpřed nebo vzad. Na tuto změnu reagují i naše biologické hodiny. Časový posun ovlivňuje kvalitu spánku i produkci potřebných hormonů. Jaký vliv má změna času na zdraví a proč dává tělu zabrat víc, než si myslíte?
Letní čas je změna času, která se odehrává ve více než 70 zemích světa. Původně byla zavedena kvůli úspoře energie a lepšímu využití večerního světla. O možnosti zavedení střídání času mluvil už v roce 1784 americký vědec Benjamin Franklin. Domníval se, že lidé ušetří peníze i spotřebu svíček. Tato úvaha však byla spíše ironická. Hlavní myšlenkou bylo efektivnější využití denního světla.
Poprvé se střídání času zavedlo v roce 1916. Otcem myšlenky byl londýnský stavitel William Willet. Nejdříve na tuto změnu přistoupilo Německo, Rakousko-Uhersko a Švédsko. O rok později zavedlo letní čas Rusko a v následujícím roce se připojila i Amerika. Vzhledem k tomu, že se „časové změny“ nestaly v prvních letech příliš populární, mnoho zemí od nich postupně odstoupilo.
K návratu k letnímu času došlo během druhé světové války. Důvod byl prostý – úsporná opatření. Konkrétně úspora energie za svícení. Ke každoročním změnám mezi letním a zimním časem se Československo přiklonilo v roce 1979. A od této doby se čas střídá.
Od kdy je změna času v Česku? Na letní se zavádí poslední neděli v březnu. Ručičky se na hodinách posouvají zpět, tedy ze 3:00 hodin na 2:00 hodiny. Poslední neděli v říjnu se přechází zpět na zimní neboli standardní čas. Ze 2:00 hodin se ručičky posunou na 3:00.
Všechny živé organismy mají různé mechanismy, díky kterým se dokážou přizpůsobit prostředí a jeho změnám. Biologické rytmy se podle délky dělí na:
Cirkadiánní rytmus souvisí s vnitřními biologickými hodinami člověka a trvá zhruba 24 hodin. Ovlivňuje:
Správná funkce biologických hodin a cirkadiánního rytmu do značné míry souvisí s vystavením se světlu. Díky němu se synchronizují cykly tmy a světla, které odpovídají dnu a noci. Jednoduše řečeno má cirkadiánní rytmus vliv na denní aktivitu a spánek v noci.
Kvůli přechodu mezi letním a zimním časem se dvakrát ročně mění doba, kdy se člověk vystavuje přirozenému světlu. To narušuje váš cyklus spánku a bdění. Proto se ráno můžete cítit unavení a v noci ještě nedostatečně ospalí na to, abyste šli spát. Vaše vnitřní hodiny nejsou synchronizované s přirozeným během dne. Kvůli narušení cirkadiánního rytmu se zhoršuje i kvalita spánku.
Změny denního světla ovlivňují tvorbu hormonů, které mají na starosti bdělost a únavu:
V momentě, kdy se ze zimního času stane letní, dochází i ke změnám v produkci hormonů. Jelikož je ráno déle tma, tělo neprodukuje kortizol v potřebné míře, a tak se můžete po probuzení cítit unavení a malátní. Večer, kdy bývá déle světlo, se v těle v patřičné době nespouští produkce melatoninu, a tak můžete mít potíže s usínáním.
Pokud byste chtěli mít v souladu cirkadiánní rytmus a vnitřní hodiny, bylo by nejlepší „dodržovat“ přirozený zimní čas. S větší pravděpodobností tak budete synchronizovaní s otáčením Země i se sezónními změnami.
Při změně na letní čas přichází člověk o hodinu spánku. Přestože se tak děje o víkendu (ze soboty na neděli) a máte tedy den na to, abyste se se změnou vyrovnali, pouhý den nestačí. Zejména pro osoby, které mají problémy se spánkem (třeba trpí nespavostí), může zkrácení doby spánku představovat velký problém. Stejně tak je tato změna problematická pro ty, kteří pracují na směny.
Střídání času je pro organismus člověka zátěž. Nezáleží na tom, jestli jde o změnu na zimní, nebo letní čas. Při obou pololetních změnách se zvyšuje riziko:
Přestože si většina lidí na změnu času zvykne zhruba do týdne, někteří si úplně nezvyknou nikdy.
Problémy se spánkem trápí celou řadu lidí. Patří mezi ně například senioři, lidé s chronickým onemocněním, ale také dospívající. Dlouhodobý nekvalitní spánek může způsobit:
Ve dnech a týdnech, které předcházejí změnám času, můžete vyzkoušet několik tipů, které mohou pomoci snížit negativní dopady na spánek.
Pro podporu kvalitního spánku:
Abyste ráno vstávali odpočinutí a měli dostatek energie po celý den, je potřeba spát na vhodné matraci. Právě matrace do značné míry ovlivňuje kvalitu spánku. Z nevhodné matrace vás mohou bolet klouby, krční páteř, bedra, ramena, kyčle atd. Navíc je těžké najít správnou polohu na spaní, a tak se v noci budíte tím, že se neustále „vrtíte“ a hledáte tu nejvhodnější pozici.
Jak si vyberete perfektní matraci?
Výběr matrace podle spánkové polohy:
Z hygienických důvodů je nutné matraci měnit každých 7 let, někdy se však opotřebí dřív. Jak poznáte, že to má vaše matrace za sebou?
Střídání času se u nás už nějaký ten pátek děje, a přesto je kolem toho řada nejasností. Některé z nich vám pomůžeme objasnit.
1. Proč změna času ovlivňuje spánek?
Při změně času na zimní, nebo letní dochází k narušení přirozeného cirkadiánního rytmu, tedy biologických hodin člověka. Ty regulují čas spánku, bdění, tvorbu hormonů atd. Vnitřní hodiny člověka ovlivňuje především denní světlo, které se kvůli střídání času mění, a zejména v létě neodpovídá přirozenému procesu.
2. Jaké hormony změna času ovlivňuje?
Jde hlavně o melatonin, který se uvolňuje společně se stmíváním. Dále je to hormon kortizol, který tělo začíná produkovat, když se probouzíte. Provází bdělost. Kvůli posunu světla se tyto hormony uvolňují v jinou dobu, což způsobuje problémy s usínáním a ospalost během dne.
3. Jak dlouho si tělo zvyká na změnu času?
U většiny lidí si tělo na časový posun zvykne za týden. Existuje však skupina osob, která na změnu reaguje déle, případně ji nikdy nepřijme. Většinou se jedná o osoby, které mají problémy se spánkem.
4. Který čas je pro tělo přirozenější?
Tělo nejlépe prospívá v zimním čase, protože ten lépe odpovídá denním světelným změnám a biologickým procesům člověka.
Sdílet tento článek
Materasso Blog
